Nedoporučujeme kupovat výrobky VIADRUS mimo Českou republiku a přes levný internetový prodej.
Protože každý trh má specifické požadavky, nemusí tyto produkty odpovídat normám platným v ČR a být tak způsobilé k provozu u nás.

Velký rozhovor s generálním ředitelem firmy VIADRUS

05.08.2016

Zpravodajský magazín E15 zveřejnil velký rozhovor s generálním ředitelem společnosti VIADRUS, Ing. Romanem Sikorou, MBA. Nepřehlédněte jej, je plný zajímavých informací.

Více
 
Roman Sikora: Radiátory nejvíce vyvážíme do severní Afriky
 
Výrobce domácích kotlů čekají žně. Ministerstvo životního prostředí získalo na dotace na pořízení nových kotlů devět miliard korun. „Zvýšení prodeje ale čekáme jen mírné. Změní se hlavně jeho struktura. Zpomalil se prodej kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním, protože lidé kvůli dotacím pořizují hlavně automatické kotle a tepelná čerpadla,“ říká generální ředitel společnosti Viadrus Roman Sikora. Rozdíl v ceně ručního a automatického kotle je ale až 70 tisíc korun.
 
V Česku je teď v plném proudu přidělování dotací na pořízení nových domácích kotlů. Co tento program znamená pro velkého výrobce kotlů, jako je Viadrus?
Už v první dotační výzvě v roce 2014 směřoval zájem do oblasti automatických kotlů. U kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním jsme už tenkrát zaznamenali úbytek poptávky. Ještě více se tento trend projevuje v nové kotlíkové dotaci.
 
Vzrostl vám prodej?
Zatím ne. Vypadá to, že se jen změní struktura prodeje. Od kotlů s ručním přikládáním k automatickým kotlům na uhlí a biomasu.
 
Na jaře kraje, které už uzavřely výzvy, registrovaly 12 tisíc žádostí. Kolik z tohoto balíku dokážete utrhnout?
Naše odhady počítají s rozmezím od dvou do tří a půl tisíce kotlů. Skutečnost vypadá tak, že asi třicet procent ze všech žádostí směřuje do tepelných čerpadel, což není náš byznys. Další alternativní zdroje energie tvoří asi deset procent. Zbytek je rozložený do kotlů na pevná paliva a do plynových kotlů. Plynové kotle také vyrábíme. Tam je zájem o kondenzační kotle, které dokážou ve srovnání s atmosférickými plynovými kotli ušetřit až patnáct procent paliva při stejném výkonu.
 
Když místo tří tisíc klasických kotlů prodáte dražší automatické kotle, projeví se vám kotlíková dotace v tržbách. Jak?
Rozdíl v ceně je značný. Kotel na ruční přikládání stojí 30 tisíc korun. Automat od 60 do 100 tisíc. Ale v tržbách, které se pohybují kolem dvou miliard, to nebudou stamiliony.
 
Jsou podmínky dotace nastaveny z vašeho pohledu adekvátně?
Podmínky smysl dávají, ale špatně jsou nastavené kontrolní mechanismy, jak posuzovat technickou způsobilost kotlů přihlášených do seznamu výrobků a technologií pod hlavičkou Státního fondu životního prostředí. Potýkáme se s tím, že seznam je velmi nepřehledný, figuruje v něm zhruba 390 výrobků. Jenže některé z nich nesplňují technické podmínky.
 
Splnění podmínek přece všichni výrobci museli prokazovat příslušnými certifikáty.
Asociace výrobců topenářské techniky jednoznačně prokázala u jednoho slovenského kotle nesoulad skutečných parametrů s těmi deklarovanými. Výsledky měření jsme jako Asociace předložili České obchodní inspekci a pak i na ministerstvo životního prostředí. Po roce a půl ticha jsme nedávno požádali ministerstvo znovu o nějakou akci.
 
Proč po roce a půl, když se seznam začal tvořit až loni?
Seznam se začal vytvářet loni, ale tento výrobek byl v hledáčku asociace od okamžiku, kdy byl uveden na trh jako kotel v páté emisní třídě ještě bez dotace. Jenže na první odborný pohled jednoznačně nesplňoval podmínky páté emisní třídy. Nechali jsme ho změřit a nebyl ani ve třetí emisní třídě. Takže neměl být vůbec uveden na český trh. Povedlo se nám ministerstvo přesvědčit, aby kotel koupilo a nechalo ho přezkoušet u akreditované zkušebny v Brně. Dodnes nemáme konkrétní informaci o výsledcích, jen jsme se od náměstka ministra dozvěděli, že kotel parametry nesplnil.
 
Teď si ministerstvo nechává zpracovávat třetí, kontrolní posudek.
Ano, je to arbitrážní měření, které dělá zahraniční zkušebna. To je také docela zvláštní. V Německu, Rakousku či ve Francii je systém takový, že pokud se zahraniční výrobce chce účastnit národních dotací, musí výrobek projít jejich certifikovanou zkušebnou. U nás to tak není. Proto je pikantní, že jsme si nechali udělat rozhodčí posudek v zahraničí. Přitom brněnská zkušebna má velice dobré renomé.
 
Jak by měly být kontrolní mechanismy dotačních podmínek nastavené?
Ať má každý výrobce povinně certifikát z Brna.
 
Máte podezření ještě na další kotle, které by parametry nemusely plnit?
Minimálně na další tři. V jednom případě je to dokonce celá výkonová řada kotlů od jednoho výrobce. Kdybychom se tady na tyto kotle podívali, jednoduše zjistíme, že podmínky pro dotaci nemůžou splnit.
 
Z čeho se to pozná?
Podle vnitřku kotle.
 
Pozná to laik?
Po pětiminutovém školení by to poznal.
 
Tak nám dejte pětiminutové školení.
Aby kotel nevypouštěl škodliviny, musí se ty škodliviny v kotli takzvaně dopálit. Do spalovací komory se umístí vyzdívka, která musí mít minimálně pět centimetrů šíře a musí být uspořádaná kaskádovitě, aby spaliny prošly oblastí se zvýšenou teplotou. Jinak řečeno, šamot pod roštem se nahřeje, a když se přes něj pustí spaliny, spálí se tam prach, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Když se do pochybného kotle, o kterém mluvím, podíváte, žádný šamot tam není, je tam jen litina. Není tam nic, co by absorbovalo dostatek tepla na dopálení zbytků.
 
Mohou lidé i v moderních kotlích topit odpadem?
Ne, protože kotel je konstruován tak, aby uživatel nemohl otevřít nějaká dvířka. Do automatu PET lahve nedostanete. Proto je odklon od klasických kotlů, kde to udělat lze, k automatickým. Čím více jich bude, tím více se vyřeší problém s pálením odpadků, které velmi znečišťuje ovzduší.
 
V Česku prodáváte jen 18 procent produkce, zbytek vyvážíte na trhy ve střední a východní Evropě. Jak se od Česka liší?
Dramaticky. Český trh je naprosto specifický díky kotlíkové dotaci. Ostatní trhy ještě nenajely na nejpřísnější ekologické podmínky. Naším největším trhem je Rumunsko, kde dominují kotle s ručním přikládáním. Administrativní bariéry tam zatím nebrání prodeji kotlů ve druhé a třetí emisní třídě a není tam moc hustá plynovodní síť.
 
Co Polsko, země uhlí zaslíbená?
Tam jsme měli problémy obchodního charakteru. Náš partner se distribuci našich kotlů moc nevěnoval, navíc začal vyrábět vlastní výrobky. Nyní si tam řídíme obchod přímo. V budoucnu bychom chtěli v Polsku prodat tolik kotlů jako v Rumunsku, tedy nějakých 20 tisíc. Pro srovnání – v Česku za rok prodáme šest a půl tisíce kotlů.
 
Vyrábíte i radiátory. Jak se vyvíjí jejich prodej?
Loni jsme vyrobili milion kusů litinových radiátorů. Letos to bude ještě o polovinu více. Na obratu se podílejí 12 procenty. Litinové radiátory byly v minulosti zavrhovány pro vysokou hmotnost a pomalý tepelný náběh, ale teď nastává jejich obroda. Pravděpodobně ti, kdo si v minulosti koupili plechové radiátory, zjistili, že se jim po pár letech proděravěly. Teď asi chtějí něco, co vydrží déle.
 
Kam je nejvíce vyvážíte?
Do Afriky.
 
K čemu je tam potřebují?
Z milionu a půl vyrobených kusů jde 540 tisíc do severní Afriky, hlavně do Alžírska. Protože jsou tam vysoké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Večer a nad ránem se tam musí topit. Navíc tam mají agresivní vodu, která v topných systémech způsobuje korozi. Litinové radiátory její působení vydrží.
 
Jak se vám podniká v regionu, o němž se mluví hlavně v souvislosti s krachem OKD a možnými problémy Vítkovic?
Nám se tady přidává ještě jeden regionální problém, a to je sousedství s Polskem. Polsko je naprosto specifická země, pokud jde o výrobce tepelných zdrojů. Existuje tam zhruba 260 drobných výrobců kotlů. V Česku jsou čtyři. Poláci vyrábějí plechové kotle, jejichž kvalita je často sporná. Už jsme se setkali i s výrobky z dvoumilimetrového plechu, přičemž norma požaduje pět až šest milimetrů. Logicky takové kotle nic nevydrží, ale jsou velmi levné. Tyto polské výrobky se sem ve velkém dovážejí, což nám tady škodí více než někde v jižních Čechách.
 
Mohli byste zaměstnat část propuštěných horníků z OKD?
Už jsme o tom uvažovali. Máme kmenové zaměstnance a v sezoně najímáme 200 až 250 agenturních pracovníků. To nejsou odborníci, nemají patřičný vztah k této práci. Přemýšleli jsme, že bychom je mohli nahradit za rekvalifikované horníky, kteří by také vystupovali jako agenturní zaměstnanci. Pokud by se osvědčili, mohli bychom je převést do kmenového stavu. To by byla jediná forma naší pomoci.
 
Vidíte mezi hornickými profesemi potenciál pro snazší rekvalifikaci pro vaše potřeby?
Ano, protože ne všichni zaměstnanci OKD kopou uhlí. Jsou mezi nimi zámečníci, elektrikáři, technologové, kteří by se našim podmínkám mohli přizpůsobit a v budoucnu se stát těmi odborníky, kteří nahradí naše kmenové zaměstnance, kteří třeba odejdou do důchodu.
 
 
 
Roman Sikora (51)
Vystudoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, obor strojní zařízení dolů a hutí. Absolvoval manažerské vzdělávací programy v Kanadě, na Liverpoolské univerzitě získal titul MBA. Do firmy tehdy známé jako ŽDB (Železárny a drátovny Bohumín) nastoupil hned po základní vojenské službě, postupem času prošel mnoha pozicemi. Generálním ředitelem Viadrusu je od roku 2010.

Zdroj: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/roman-sikora-radiatory-nejvice-vyvazime-do-severni-afriky-1311079

Litinové versus plechové radiátory

29.07.2016

Litinové radiátory se zahřívají přibližně stejně dlouho jako plechové, ovšem dramatický rozdíl nastává u chladnutí. Plechové chladnou téměř ihned, zatímco litinové drží teplotu několik hodin! Shlédněte video z termokamery na našem Youtube kanálu.

Více

Pověra s pomalejším náběhem litinových radiátorů již byla vyvrácena testováním pomocí termokamery. Jak plechová, tak i litinová tělesa, mají praktický stejný náběh teplot, a to za dobu cca 4 – 5 minut.

Jiná situace je ovšem u chladnutí. Zatímco plechový radiátor vychladne za cca 50 minut, litinové těleso na stejnou teplotu vychladne až za více než 2 hodiny!

Shlédněte toto video z termokamery na našem Youtube kanálu. 

Interiérová kamna VIADRUS zaujala mnoho redakcí

20.07.2016

Několik předních českých tištěných i on-line novin zveřejnilo informace o horké novince v našem sortimentu, interiérových kamnech VIADRUS. Výtahy z několika článků naleznete v detailu aktuality.

Více

Hospodářské noviny 12.7.2016
Podniky a trhy - VIADRUS investoval do rozšíření výroby 

INVESTICE
Výrobce kotlů VIADRUS investoval přibližně 20 milionů korun do rozšíření výroby ve svém závodě v Bohumíně na Karvinsku. Firma začíná vyrábět nové produkty: krbová a peletová kamna v různých modifikacích. Investice má přinést i nejméně 30 nových pracovních míst, sdělila mluvčí firmy Jana Dronská.
 

Mladá fronta DNES 12.7.2016
VIADRUS investuje a bude přibírat

Bohumín
Výrobce kotlů VIADRUS investoval přibližně 20 milionů korun do rozšíření výroby ve svém závodě v Bohumíně. Firma začíná vyrábět nové produkty: krbová a peletová kamna v různých modifikacích. „Investice má přinést i nejméně 30 nových pracovních míst,“ sdělila mluvčí firmy Jana Dronská. Firma zatím vyrobila 90 kusů kamen, které jsou určeny pro obchodní partnery k odzkoušení. Následovat bude sériová výroba a v srpnu i zahájení prodeje.

 

ČTK  11.7.2016
VIADRUS investoval v Bohumíně do rozšíření výroby, přijme 30 lidí

Bohumín (Karvinsko) 11. července (ČTK) - Výrobce kotlů VIADRUS investoval přibližně 20 milionů korun do rozšíření výroby ve svém závodě v Bohumíně na Karvinsku. Firma začíná vyrábět nové produkty: krbová a peletová kamna v různých modifikacích. Investice má přinést i nejméně 30 nových pracovních míst. ČTK to dnes sdělila mluvčí firmy Jana Dronská.
...

Nenechte se zmást zavádějícími informacemi o radiátorech

21.06.2016

Na internetu kolují fámy, že je výhodné nahradit při rekonstrukcích otopných soustav stávající litinové radiátory plechovými. Z hlediska životnosti topných těles a tepelného komfortu by však šlo o krok velmi nešťastný.

Více

Na internetu kolují fámy, že je výhodné nahradit při rekonstrukcích otopných soustav stávající litinové radiátory plechovými. Z hlediska životnosti topných těles a tepelného komfortu by však šlo o krok nešťastný. Pokud už potřebujete stávající radiátory, ať už litinové nebo plechové, v rámci rekonstrukce nahradit, doporučujeme provést náhradu moderními litinovými radiátory. Získáte tak nejen skvělý design ale i téměř neomezenou životnost a maximální tepelný komfort. Již dávno byl totiž vyvrácen mýtus o pomalém náběhu teplot u litinových radiátorů. Pokud z prostorových nebo finančních důvodů v rámci rekonstrukce nemůžete instalovat nová topná tělesa z litiny, doporučujeme spíše než nahrazovat staré litinové radiátory plechovými s omezenou životností, nechat si udělat u specializované firmy repasi stávajících litinových radiátorů tak, že budou ještě další dlouhá léta sloužit a poskytovat vaší domácnosti maximální tepelný komfort.

Příloha:
radiátory-srovnání.jpg

Nevyhovující zahraniční kotle na trhu

31.05.2016

Výrobci kotlů z Moravskoslezského kraje společně s Asociací podniků topenářské techniky nabádají veřejnost k obezřetnosti při výběru nového kotle. Na trhu jsou nevyhovující zahraniční kotle, na které se vztahují tzv. kotlíkové dotace, nijak ale nepřispějí ke zlepšení ovzduší, spíše naopak. Problém ohrožuje nejen princip a cíl kotlíkových dotací, ale i pracovní místa na Karvinsku, Bruntálsku a Krnovsku, kde působí výrobci kotlů.

Více
tiskovka_160530.jpg

Společná tisková zpráva

Ostrava 30. 5. 2016

MORAVSKOSLEZŠTÍ VÝROBCI TOPENÁŘSKÉ TECHNIKY UPOZORŇUJÍ
NA NEVYHOVUJÍCÍ ZAHRANIČNÍ KOTLE NA TRHU

Výrobci kotlů z Moravskoslezského kraje společně s Asociací podniků topenářské techniky nabádají veřejnost k obezřetnosti při výběru nového kotle. Na trhu jsou nevyhovující zahraniční kotle, na které se vztahují tzv. kotlíkové dotace, nijak ale nepřispějí ke zlepšení ovzduší, spíše naopak. Problém ohrožuje nejen princip a cíl kotlíkových dotací, ale i pracovní místa na Karvinsku, Bruntálsku a Krnovsku, kde působí výrobci kotlů.

Kotlíkové dotace jsou v plném proudu. Letos poprvé je spustily všechny kraje a lidé o ně mají velký zájem. Může se však stát, že si s přispěním státu koupí kotel, který nesplňuje v dotacích požadované technické a emisní parametry. „Cítíme se poškozeni i ohroženi neférovým jednáním některých výrobců a prodejců kotlů, kteří lákají zákazníky zdůrazňováním ekologických předností svých výrobků, které ale ve skutečnosti vůbec nesplňují,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel společnosti VIADRUS z Bohumína.

Další moravskoslezský výrobce BENEKOV z Horního Benešova má stejný názor. Kotlíkové dotace jsou velkou příležitostí pro výrobce kotlů. My se snažíme, investujeme do vývoje a kvality výroby a výrobků, abychom uspěli, ale postupy některých výrobců jsou za hranou únosnosti,“ dodal Leopold Benda, obchodní ředitel společnosti BENEKOV z Horního Benešova.

Na jeden konkrétní případ slovenského kotle, který se hojně prodává, upozornila Asociace podniků topenářské techniky už loni úřady. „Měli jsme vážné podezření, že kotel nesplňuje tzv. 5. emisní třídu, a proto jsme nechali udělat zkoušky u autorizovaného ústavu. Nejen, že nebylo potvrzeno výrobcem deklarované zařazení kotle do nejvyšší třídy 5 dle příslušné normy, ale kotel v některých parametrech nevyhověl ani nejmírnějším požadavkům pro třídu 3,“ sdělil Mojmír Krátký, výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky. Asociace podala podnět České obchodní inspekci, která se obrátila na slovenskou inspekci. Ta však žádné pochybení u výrobce nezjistila. Počátkem letošního roku asociace oficiálně informovala o nevyhovujících kotlích na trhu ministerstvo životního prostředí a SFŽP. Dodnes však zmíněný slovenský kotel figuruje v Seznamu výrobků a technologií (SVT) pod SFŽP, který by měl garantovat dosažení standardu kvality. „Nic netušící lidé si ho mohou běžně koupit. Odhadujeme, že už jsou jich stovky možná tisíce nainstalované v domech. Považujeme za nutné na to upozorňovat,“ doplnil ředitel asociace.

„Připomíná to nekalé a klamavé obchodní praktiky. Je naší povinností zajistit, aby podmínky pro podnikání byly pro všechny subjekty v daném sektoru stejné. Moravskoslezský kraj je navíc v situaci, kdy nutně potřebuje nová pracovní místa a nemůžeme si dovolit ta stávající zbytečně ohrožovat nebo dokonce ztrácet,“ konstatoval Jiří Cienciala, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.

Ohrožen je také samotný cíl kotlíkových dotací, kterým je omezení primární emise znečišťujících látek z lokálního vytápění domácností. Moravskoslezský kraj se přitom dlouhodobě potýká se znečištěným ovzduším. „Z lokálního vytápění domácností pochází téměř 90 % celkových emisí karcinogenního benzo(a)pyrenu a téměř 40 % celkových emisí prachových částic PM10. Tyto látky, které způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí, jsou nejčastěji obsahem spalin ze zastaralých uhelných kotlů v domácnostech. Je proto velmi důležité, aby nové kotle byly co nejkvalitnější a splňovaly emisní třídu 5,“ dodává Jiří Bílek, odborník na kvalitu ovzduší, Envirta CZ.

Do nelehké situace se teď dostává mimo jiné i Moravskoslezský kraj, který aktuálně eviduje téměř 5 tisíc žádostí o kotlíkové dotace. „Považujeme to za závažný problém. Už jsme se obrátili na ministerstvo životního prostředí. Věřím, že společně najdeme takové řešení, které nebude mít negativní dopad na obyvatele kraje,“ uvedl náměstek hejtmana MS kraje Daniel Havlík.

 

Kotlíkové dotace

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) získalo v Evropské komisi do roku 2020 celkem 9 miliard korun na výměnu až 100 tisíc kotlů v domácnostech po celé ČR. MŽP vyhlašuje výzvy pro kraje, kdy následně kraje jako administrátoři dotací vyhlašují výzvy pro občany. Podmínky pro získání dotace se v každém kraji mírně liší. Dotace může dosahovat 20 až 80 procent uznatelných nákladů, což je částka 150.000 korun. Maximální výše dotace tedy činí 127.500 korun. Dalších pět procent je zvýhodnění pro obce s překročenými imisními limity, kterých je například v Moravskoslezském kraji většina. Navíc podporu v řádu 5 až 10 procent poskytují desítky měst a obcí v regionu.

Příloha:
tiskovka_nevyhovující-kotle.JPG
1-5 | 6-10 | 11-15 | 16-20 | 21-25 | 26-30 | 31-35 | 36-40 | 41-45 | 46-50 | Další >> | Vše
Pro partnery